Fred

Zpěv

K hudbě jsem se dostal už jako dítě, když jsem asi v osmi letech zkoušel hrát na trubku. Poté jsem na radu učitele asi dva roky trápil heligon, ale zjistil jsem, že to není nic pro mě. Jezdil jsem na tábory a tam jsem se dostal ke kytaře. Díky kamarádovi Fonzimu, který měl trpělivost mě učit, jsem dokázal dát dohromady prvních pár písní. Jezdili jsme spolu na vandry, kde jsme si spolu zahráli nejlépe.

Času ubývalo, na vandry jsem jezdil čím dál míň, ale i tak jsme se s Fonzim párkrát do roka sešli, abychom si zahráli. Jednoho dne nás napadl šílený nápad založit si skupinu. A ono to klaplo!
Pracuji jako kuchař, a tak je někdy složitější najít si čas na zkoušky, ale hudba je to, co mě naplňuje. Jinak mezi mé zájmy patří příroda a její focení, nejraději voda, potůčky a  vodopády.
Z muziky mám nejraději českou a slovenskou hudbu. Ale rád si poslechnu i něco zahraničního jako AC-DC, Pink Floyd nebo Iron Maiden.

Fonzi

Akustická kytara

Když mi bylo 16 jařin, přestal jsem nosit šípy a luk, a začal trápit kytaru. Nedříve tatínkovu, několikrát lepenou akustiku, výroba tuším made in CCCP. V roce 1990 jsem dostal k narozeninám svoji první španělu, kterou mi v létě téhož roku na vandru nějací dobráci ukradli. Zrovna v tomto období jsem měl poprvé možnost zahrát si na dvanáctistrunku - ten zvuk - to byl prostě sen. V únoru 91 jsem si sen splnil a hraju v drtivé většině na 12 strunách. Někdy kolem roku 2005 jsem si koupil pětistrunný banjo z bazaru a učil se na něj, později ještě mandolínový banjo.

V počátcích Amulettu jsem hrál doprovodnou kytaru, a mandolínový banjo. S příchodem Marka a jeho kytary jsem hrával více na pětistrunný banjo. Po odchodu Kapůta a následně i Marka na mě baskytara prostě "zbyla" - a tehdy jsem objevil i její kouzlo. Mezi moje další koníčky patří kolo, badminton, vandrování a spánek.

Hudba česká: Michal Pavlíček, Roman Dragoun (a jejich skupiny), Wohnout, Štěpán Soukup, Traktor, Doga, Škwor, Harlej, Dymytry.

A zahraniční: Iron Maiden + Bruce Dickinson, Hammerfall, Pink Floyd.

Radka

Zpěv

Hudba mě zajímala již v dětství. Chodila jsem 8 roků na klavír, na kytaru jsem se začala sama učit v 15 letech, protože mě velmi přitahovalo hraní a zpívání u ohně. Na gymplu jsem chodila 4 roky do místního sboru, což mě velmi bavilo a hodně naučilo. Dlouhé roky hraji a zpívám pro radost druhým při menších příležitostech. Kdysi jsem si přála zpívat v nějaké kapele, ale ve snu by mě nenapadlo, že se mi to splní až v po dlouhé době. Loni mě oslovili kluci z Amuletu, jestli bych s nimi chtěla zpívat…a bylo to.

Jinak ráda chodím do přírody, ráda jezdím na kole, cvičím tai-či, baví mě pomáhat lidem jak ve fyzické podobě (pracuji v Chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením), tak je inspirovat v duchovní oblasti, v odhalování a řešení karmických bloků.

Po hudební stránce nejsem nějak žánrově vyhraněná, mám ráda kvalitní, převážně českou či slovenskou, hudbu, s dobrým textem a melodií. Co nemusím je tvrdý rok a metal.

Martin

Sólová kytara, mixážní pult

Ke hře na elektrickou kytaru jsem se dostal přes flétnu a akustickou kytaru. ZUŠku jsem navštívil poprvé a naposled při hře na flétnu. Někdy na základce jsem chodil do kroužku kytary, kde jsem začal hrát pár akordů a tak i první tříakordovky. Pak následovalo dlouhé domácí brnkání, než přišel Fonzi s nápadem, že vytvoříme kapelu. Do té doby muselo moje brnkání trhat uši. S příchodem do kapely jsem se rychle naučil baréčka a začal hrát na půjčenou elektriku, než jsem dostal tu svoji - Fender Squier Stratocaster.

Kapela mě strhla jako lavina a ta se doposud valí. V současné době teda hraji na sólovou kytaru. Mimo hudby se věnuji dětskému oddílu Brďo jako vedoucí a často jezdím na kole. Začínám studovat na Pedagogické fakultě MU.

Z české scény poslouchám například Divokýho Billa, Rybičky 48, Chinaski, Mig 21, Wohnouty, Tři sestry. Ze zahraniční hudby nedám dopustit na Sunrise Avenue, Imagine Dragons a Queen.

Vendy

Klávesy

S hudbou jsem začala už ve školce, a to hrou na flétnu. V šesti letech mě velice zaujal klavír, který jsme měli doma. Jen tak jsem si na něj hrála a po nějaké době jsem začala chodit do ZUŠ Tišnov, kde hraji už osmým rokem.

Do kapely jsem se dostala přes Martina, který se dozvěděl, že hraji na klavír. Tou dobou sháněl do kapely klávesy a to přece jen není zas takový rozdíl. A tak jsem tu.

Mimo to chodím do Brďa, tento rok jsem absolvovala první stupeň výtvarného oboru v ZUŠ Tišnov. Ráda jezdím na kole, bruslích nebo chodím s přáteli do přírody.

Venca

Baskytara

Na flétnu jsem přestal hrát hned po odchodu ze školky, to mě muzika ještě nic neříkala. Flétna byla o pár let později následována akordeonem, na který jsem do ZUŠky chodil z donucení. Skutečný zájem jsem objevil až v Brontosauřím oddíle u táboráků, kde vedoucí hráli na kytary. Tak jsem začal chodit do kytarových kroužků a převážně se doma učil hrát sám a nakonec jsem já ten vedoucí, který u táboráku hraje dětem. Později jsem se shodou okolností stal prodavačem kytar v hudebninách, kde jsem měl možnost si ledacos vyzkoušet, a tak jsem jednoho dne odešel z práce s vlastní baskytarou.

Do Amulettu jsem se dostal na pozvání od Martina, který mi nabídl možnost si zahrát na basu, aniž by věděl, že už na ni doma dva roky trénuju.

Kromě hraní na kytaru a basu rád jezdím na kole nebo longboardu a chodím po horách.

Je toho spousta co poslouchám, tak zmíním jen ty kapely, ke kterým už se vracím dlouho. Z českých jsou to Chinaski, Divokej Bill, Wohnout a Gaia Mesiah. Ze zahraničních Pink Floyd, Linkin Park, Gogol Bordello a Kaleo.

Obík

Bicí

K hudbě jsem se dostal jako kluk, kdy mi rodiče koupili první kytaru od jednoho trempa. Začal jsem hrát s kamarády trempské písničky na letních táborech. Moje vůbec první písnička, kterou jsem "uměl" hrát na kytaru, byla od skupiny Kamelot - Zachraňte koně. Později mě uchvátila hra na africký buben "djembe" a australský nástroj "didgeridoo". K těmto zajímavým nástrojům jsem časem přidal i "cajon".

S kamarády jsem začal hrát v kapele Amulett na "cajon". Ovšem nezadržitelně naše hraní směřovalo k rockovějším písním, kde "cajon" již byl nedostačující. Bicí pro mě osobně vždy byly a jsou vysokou laťkou a snem. Jejich zvukem jsem stále fascinován. Naplnění mého snu se  stalo v lednu 2019, kdy jsem si koupil elektronické bicí. Od té doby jsem jim propadl.

Ve volném čase, kterého se mi moc nedostává hraji na bicí, věnuji se rodině a práci na domu. Občas i své zálibě ve vyřezávání a tvořeni. Jsem OSVČ vyrábím a montuji s kamarádem netradiční městské mobiliáře.

Po právdě si rád poslechnu jakoukoliv hudbu, která se mi líbí. Od klasiky až po metal.